Synek si v Tokiu prohlédl trať olympijské regaty i turistické atrakce

V pondělí ráno sedl na letadlo a ve čtvrtek už zase cestoval zpátky. Na otočku letěl veslař Ondřej Synek zkontrolovat tokijskou trať, na níž se příští rok pojede olympijská regata. Nově zbudovaná Sea Forest Waterway, kam se bude jezdit dvěma podmořskými tunely, se mu líbí hlavně díky prostornosti v okolí a preciznímu zázemí. Skifař stihl i prohlídku největšího města na světě včetně druhé nejvyšší stavby světa, vyhlídkové věže Skytree.

Měl informace od kolegů z juniorské reprezentace, kteří na trati v tokijském zálivu závodili na letošním mistrovství světa, ale chtěl dráhu na ostrově v oblasti Ariake vidět osobně, i když se po ní na lodi ani neprojel. „Je to skvěle připraveno, závody by mohly začít vlastně skoro hned,“ pokyvoval uznale hlavou držitel dvou stříbrných a jedné bronzové olympijské medaile. To Tokia za rok pojede na své páté hry.

Dráha byla postavena speciálně kvůli olympijským hrám. Její délka je 2335 metrů a šířka necelých 200 metrů, za cílem jsou čtyři velké pontony. Nová loděnice je prostorná, obrovské jsou i ostatní prostory v zázemí včetně jídelny. Areál pojme 16.000 diváků. „Návštěva byla dobrá, jsem rád, že jsem to závodiště viděl. Je důležité vědět, kam za rok přijedu. Vím, že se mi tady bude líbit. Mají to moc pěkné,“ řekl pětinásobný mistr světa.

Co Synkovi trochu dělá starosti je vítr. V bezprostřední blízkosti trati jsou dokonce dvě větrné elektrárny. „Snad je minu co nejrychleji a budu v cíli první,“ usmál se Synek. Při jeho návštěvě foukal v protisměru, organizátoři ale tvrdí, že během léta většinou fouká až odpoledne a zezadu po směru jízdy. Závodit se navíc bude hned brzo ráno kvůli větru i očekávaným vysokým teplotám. „Takže by to snad mělo být v pohodě,“ věřil Synek. Ale je jasné, že to vedro bude strašné, klimatizace je tady naprostá nutnost,“ věděl.

Veslař chtěl letět do Tokia v podstatě na otočku, aby se nestihl přehodit jeho biorytmus. Během dvou dnů zvládl vidět i olympijskou vesnici. „Je super, líbí se mi. Menší, zhuštěná. Navíc kousek od kanálu,“ vypíchl velkou přednost Synek. Na všech jeho dosavadních olympiádách závodil vždy daleko od vesnice a centra dění, v Tokiu bude jezdit na trať zhruba 15 minut. „To je skvělý,“ kvitoval.

Synek už teď ví, že příští rok nebude po příletu vyjukaný. „A navíc nebudu mít choutky jet na výlet do města, zvládl jsem to teď,“ pousmál se. Město se mu líbilo, zvládl všechny největší turistické atrakce. “Příští léto se už budu soustředit jen na závody,“ slíbil. Chutnalo mu i jídlo. „Perfektní, když to tedy nepálí, to já nerad,“ prozradil. Po návratu zahájí přípravu. „Na věži už to tady odpočítávají, budu také počítat,“ dodal.

TEXT A FOTO: ČOV 

Snowboardistka Eva Samková chce v závodech víc riskovat

Snowboardkrosařka Eva Samková vyhlíží novou sezonu. Podle počasí to sice zatím nevypadá, ale o slovo se hlásí zimní sporty. A nejúspěšnější protagonistkou ježdění na sněhu byla loni právě žena jezdící s knírkem. Šampiónka na své tiskové konferenci mluvila hlavně o přípravě, závodních plánech a novém servisním týmu. Dotkla se ale i nedávné kampaně pro módní značku, kde se nechala nafotit nahá, či vyzvala k podpoře sluchově postiženého kolegy. Na závěr pak novinářům nabídla k ochutnávku vlastnoručně upečeného chleba s tvarohem.

Jak jste se dostala k pečení chleba?
Byla jsem asi před měsícem na kurzu pečení chleba, protože mě to baví a mám doma parní troubu, ta je ideální. Doma si udržuji kvásek, mám ho jako malé zvířátko v lednici. Když už nemám psa, tak aspoň kvásek. Snad neuteče.

Co vás na tom baví?
Já obecně ráda vařím a mám ráda dobré jídlo. Pečení chleba je hrozná alchymie s mnoho proměnnými. Občas se to nepovede, na začátku skoro pořád. Je to pro mě takové umění.

Jaké jsou vaše plány do prvního závodu SP v Rakousku?
Teď soustředění na sněhu a na střídačku budu i v Čechách. Tady bude vždy týdenní příprava na suchu, posilovna, běhání, prostě doháníme fyzičku. Takto to bude trvat až do prosince, kdy je první Světový pohár v Montafonu.

Jaká jsou vaše očekávání před sezónou, která je bez výrazného vrcholu?
Je to takové uvolněnější. Ale pokaždé chci vyhrát, a když se cítím dobře, tak dvakrát tolik. Cílem tedy je, abych jezdila dobře, abych trenérské rady dokázala provést ke své spokojenosti a celkově zlepšovat techniku. Protože i když vyhraju, je tam vždycky co zlepšit.

Dá se na vaší úrovni vůbec ještě zlepšovat technika, jak s trenérem Jelínkem plánujete?
Právě že dá! Člověk se musí smířit s tím, že bude celý život kritizovaný za chyby, ale já být kritizovaná chci. Díky tomu se můžu posouvat, navíc to není vlastně kritika, ale rychlejší cesta, kterou mi trenéři doporučují. Je to celoživotní usilování o dokonalost.

Nebude pro vás letos málo závodů? Je jich jen šest, s českým Evropským pohárem sedm.
Odpadly bohužel dva závody SP, jeden v Číně a jeden v Bad Gasteinu. Únor je opravdu hodně volný, takže to asi doplníme Evropskými poháry. Junioři najezdí dvakrát třikrát víc závodů než my, takže se k nim asi na nějaké akce připojíme.

Jak hledáte motivaci na takto nevýraznou sezónu?
Je důležité, aby člověk byl spokojený s vlastní jízdou, to je celokariérní snaha. Občas na velkých závodech jedete na jistotu, nechcete riskovat a víte, že vám to stačí. Ale víte, že to není ideální. Jdeme teď tedy s novou technikou i prkny trochu do něčeho neznámého, bude to odvážnější.

V jakém smyslu?
Odvážnější projetí zatáček, které mi dělají problémy. Chceme aplikovat víc riskantní řešení, ale pokud se povedou, budu ještě rychlejší.

Je něco, co vám v přípravě dělá problém?
Posilovna. Nejsem úplně typ, který by se tam zavřel, i když nemusí. Musí si to člověk udělat zábavné. Na Dukle je ale taková vtipná oldschool posilovna, která má atmosféru. A třeba atletické tréninky s Majklem Novákem, mým atletickým trenérem, mě baví opravdu hodně.

Jak se cítíte zdravotně? Co vaše ramena, s nimiž jste mívala problém?
Ramena jsou taková klasika, jsou volnější, občas trochu vypadnou. Při normálním životě jsou úplně v pohodě, ale při tom sportu, co dělám, to ideální není. Pořád trénuji, posiluji, dělám fyzioterapeutické cviky na zpevnění ramen, takže se to udržuje v únosné hladině. Je to víceméně každodenní práce ráno a večer, na kempy s námi pak jezdí fyzioterapeutka nebo za ní docházím tady v Praze.

Kalendář závodů Světového poháru

11.-12. 12. Montafon (Rakousko)
20.-21. 12. Cervinia (Itálie)
24.-26. 1. Big White (Kanada)
31.1-2. 2. Feldberg (Německo)
6.-7. 3. Sierra Nevada (Španělsko)
13.-15. 3. Veysonnaz (Švýcarko)

 

FOTO: Iva Roháčková

Kostelecký musí před přípravou na olympijskou sezonu vyléčit boreliózu

Olympijský vítěz z Pekingu ve sportovní střelbě David Kostelecký onemocněl boreliózou. Na zářijovém šampionátu v Lonatu mu zdravotní problémy nedovolily dokončit mistrovství Evropy a nyní podstoupil vyšetření, která určují další léčbu. Nejpozději od listopadu by rád zahájil přípravu na olympijskou sezonu. Čtyřiačtyřicetiletý brokař z Dukly Hradec Králové má potíže od začátku srpna. Zpočátku se je snažil jen vyležet, ale až s odstupem času zjistil příčiny. „Mám zlatého stafylokoka a týden nato mi ještě vylezly pozitivní výsledky na boreliózu,” řekl Kostelecký.

Měl jsem horečky a bolely mě klouby. Byly to takové ty stavy, když se člověk skoro nemůže pohnout a nemůže vstát z postele – ale zase aby to nevypadalo, že jsem byl úplně mrtvola. Příznaky vypadaly na klasickou virózu, ale pak to neodcházelo a trvalo to déle, takže jsem věděl, že jsem něco chytil v letadle nebo v autobuse. Proto jsem navštívil pana doktora a začali jsme to řešit, popsal.

Mezitím vzdal šampionát v Lonatu, kde si jeho kolega Jiří Lipták vystřílel zlato i účast na hrách v Tokiu. Měl jsem problém uzvednout flintu a o koncentraci se nemusíme bavit vůbec,” přiznal Kostelecký. Dlouhodobější potíže směrem ke své již šesté olympiádě neočekává, věří, že dostane maximálně antibiotika.

Je to skoro za rok, takže budeme určitě schopni to vyřešit. Vůbec to nepovažuji za překážku. Když to člověk podcení a je to v dalších stadiích, tak to problém může být. Ale myslím si, že to mám někde na začátku a v nějakých běžných normách, dodal olympijský šampion z roku 2008 a dvojnásobný mistr Evropy.

TEXT: Karel Felt
FOTO: Iva Roháčková

Vadlejch skončil v oštěpu pátý, česká výprava se vrací bez medaile

Ani poslední český zástupce na mistrovství světa v Dauhá medaili nezískal. Česká výprava, která v Kataru obhajovala zlato, stříbro a bronz, se tak vrací bez úspěchu a s nejhorším výsledkem od MS v Tokiu 1991. Nejlepší české výsledky zaznamenali pátí Zuzana Hejnová v běhu na 400 metrů překážek a oštěpař Jakub Vadlejch.

Při prvním hodu jeho ještě oštěp ještě skončil pod metou 80 metrů, při druhém už rozhodčí naměřili výkon 81,98 m a tehdy průběžně čtvrtý Vadlejch se výrazně přiblížil postupu do užšího finále.

Třetím pokusem si Vadlejch vylepšil výkon na 82,19 metru a mezi osmičku nejlepších zamířil z pátého místa. Při čtvrtém, pátém a šestém hodu už se ale obhájce stříbra nezlepšil. Poslední dva hody si dokonce nenechal ani změřit. Ve finále tak Vadlejch obsadil konečné páté místo.

Z titulu mistra světa se překvapuje raduje Grenaďan Anderson Peters (86,89 metru). Brzy 22letý mladík při premiéře ve finále MS zaznamenal hned prvním pokusem výkon přes 86 metrů. Usadil se na čele a už vedoucí příčku už nikomu jinému po celé finále nepřepustil.

Stříbro patří Estonci Kirtovi (86,21), jenž si ale při pátém hodu poranil levé rameno a byl odnesen na nosítkách. Třetí končí obhájce titulu Johannes Vetter z Německa (85,37).

FOTO: Iva Roháčková

Staněk v nejkvalitnější koulařské soutěži historie skončil desátý

„Věděl jsem, že do osmičky bude potřeba hodit kolem 21 metrů. Nakonec to bylo 21,20 a bohužel se mi to nepovedlo. Ale myslím, že i kdyby se mi závod povedl, tak šance na dobrý výsledek nebyla. Nevím, jak je to možné, ale aby byla medaile za 22,90, tak z toho je mi špatně. Když jsem viděl ty jejich hody, tak jsem si říkal, že to není možný. Je pro mě čest, že v takovém závodě můžu být napsaný. Sice na desátém místě, ale jsem tam,“ popsal po závodě koulař Tomáš Staněk.

Američan Joe Kovacs vyhrál na mistrovství světa v Dauhá nejkvalitnější koulařskou soutěž historie. Poslední pokus 22,91 m ho zařadil na třetí místo všech dob. Trojici medailistů dělil jediný centimetr.

Ve velkém stylu začal obhájce titulu Novozélanďan Tomas Walsh. Při prvním pokusu se přiblížil na deset centimetrů k magické hranici 23 metrů. Od roku 1990 nikdo takhle daleko kouli neposlal. Walsh všechny další pokusy přešlápl, ale málokdo pochyboval o jeho vítězství.

Staněk se nepřiblížil svým letošním nejlepším výkonům a zůstal před branami užšího finále. Dramatický závěr nevídané bitvy tak mohl sledovat jen jako divák a nad výkony těch nejlepších jen nevěřícně kroutil hlavou.

FOTO: Iva Roháčková

Česká štafeta na 400 m skončila v Dauhá už v rozběhu

Česká čtvrtkařská štafeta ve složení Jan Tesař, Michal Desenský, Patrik Šorm a Vít Müller nedokázala postoupit do další fáze šampionátu. Ve svém rozběhu skončila na nepostupovém 6. místě.

Český kvartet přitom odstartoval dobře. Tesař se dlouho držel na úrovni svých konkurentů a předával na čtvrtém místě. Na dalších úsecích však český tým nabral ztrátu, kterou už nedokázal smazat.

Müller proběhl cílem v čase 3:02,97, kterým překonal sezonní maximum. Podle očekávání druhý rozběh vyhrála jamajská štafeta, druhý byl výběr Belgie, třetí obhájci titulu z Trinidadu a Tobago.

FOTO: Iva Roháčková

Vadlejch splnil limit a je ve finále oštěpu na MS

Dnes zahájili šampionát v Dauhá oštěpaři, které čekala kvalifikace do nedělního finále. Mezi první skupinou byl i jediný český zástupce. Po odstoupení zraněného Vítězslava Veselého zbyl ve startovní listině jen Jakub Vadlejch. K postupu byla stanovena hranice 84 metrů.

Stříbrný muž ze světového šampionátu v Londýně prvním hodem dal 81,70 metrů, při druhém pokusu ale svůj oštěp poslal na metu 84,31, což stačilo. „Ideální scénář,“ pronesl Vadlejch v rozhovoru pro Českou televizi. „Sice jsem se úplně necítil ve formě, ale postoupil jsem, což je to nejdůležitější. Doufám ale, že ještě mám nějakou rezervu do finále.“

Spolu s ním v první kvalifikační skupině překonali limit také Němec Julian Weber, Grenaďan Anderson Peters a další německý atlet Johannes Vetter, jenž hodil dokonce přes 89 metrů.

FOTO: Iva Roháčková

V běhu na 400 m překážek padl světový rekord. Hejnová skončila pátá

„Beru to,“ řekla Zuzana Hejnová po finále běhu na 400 metrů překážek, kde skončila pátá. Patřila k osmi aktérkám nejkvalitnějšího ženského klání na 400 metrů překážek všech dob. Závodu, v němž padl světový rekord.

Největší naději české atletické výpravy na mistrovství světa v katarském Dauhá dělily od zlata propastné dvě sekundy. Pro triumf a světový rekord si doběhla Američanka Dalilah Muhammadová. Trať zvládla za 52,16 sekundy. Atletka Dukly, s časem 54,23 s, za cílem uznale zatleskala. „Šílený. Upřímně jsem to od ní vůbec nečekala. Nevypadala úplně tak suverénní,“ pravila Hejnová. Stříbro brala další Američanka Sydney McLaughlinová. Bronz však nebyl tak daleko – získala jej Rushell Claytonová (53,74).

Finále hodnotila rodačka z Liberce pozitivně. „Neudělala jsem žádnou chybu. Víceméně se mi podařilo závod rychleji rozběhnout, možná mi ale potom trošku v konci chyběly síly. Kdyby mi ale někdo po loňsku, kdy jsem nemohla pořádně chodit, řekl, že budu pátá na světě, tak bych to brala,“ říkala bývalá dvojnásobná mistryně světa Zuzana Hejnová.

FOTO: Iva Roháčková

Holuša skončil v rozběhu dvaatřicátý, Mäki v semifinále jedenáctá

V rozbězích patnáctistovky se představili dva čeští atleti. Jenže ani Filip Sasínek, ani Jakub Holuša se mezi 24 postupujících do semifinále nevešli. Sasínek obsadil celkové 27. místo za 3:38,17, Jakub Holuša skončil dvaatřicátý s časem 3:39,79.

„Letos mám slabší sezonu, takže 3:39 není úplně špatné. Jenže v posledních měsících mě limituje kyčel, vypadá to, že v ní mám únavovou zlomeninu. Poslední měsíc se připravuju pod práškama, ale bylo mi líto vzdát se účasti v Dauhá, člověk nikdy neví, co se stane. Bojoval jsem a jsem rád, že jsem tu mohl být,“ prozradil Holuša.


Druhý den po sobě závodila na Chalífově stadionu mílařka Kristiina Mäki. Po středečním rozběhu, v němž si vylepšila osobní maximum, poprvé v kariéře zažila atmosféru semifinále běhu na 1 500 metrů. Až do posledního kola se držela v popředí a atakovala jedno z pěti přímých postupových míst. Jenže závěrečný nástup soupeřek nezachytila a cílem proběhla na jedenácté příčce v čase 4:17,65.

„Pomalé tempo mi dávalo naději na postup, ale byl to proti včerejšku divný závod, když jsem pět set metrů běžela na maximum a měla horší čas než v rozběhu. Bylo to více taktické,“ zhodnotila.

FOTO: Iva Roháčková

Koulař Staněk přehodil kvalifikační limit a postoupil do finále MS

Koulař Tomáš Staněk v kvalifikaci mistrovství světa v Dauhá pokořil třetím pokusem limit pro postup do finále (20,90 m) a těší na sobotní boje o medaile. Díky výkonu 21,02 m obsadil ve své skupině šestou pozici.

„První pokus byl ode mě takový opatrný, druhý jsem chtěl více nakopnout, ale pořád to nestačilo. Věděl jsem, že musím ten třetí zvládnout, všem se omlouvám, že málem dostali infarkt. Člověk ví, že na ten limit má, ale nechce udělat nějakou kravinu, takže jsem šel podvědomě opatrně. Jenže tahle vzdálenost už nejde dát jen s opatrností, pro finále to budu muset ještě více odvázat,“ prozradil Staněk.

FOTO: Iva Roháčková