Brambora z cyklokrosového šampionátu. Czeczinkarová litovala málo vídané chyby na startu. Teď se už zaměří na biky

Čekala výstřel, který nepřišel. Soupeřky naopak z ničeho nic bleskově vyrazily, reagovaly na světelný signál. ,,To by se stávat nemělo. Jen jsem tupě zírala před sebe. Měla jsem zafixované, že se startuje na pistoli a na trať vyjela se zpožděním. To mě zřejmě stálo medaili. Zlobila jsem se na sebe,“ vrací se Jana Czeczinkarová (přezdívaná Čičina) ke čtvrtému místu na nedávno skončeném republikovém šampionátu v cyklokrosu v Kolíně.

Členku armádního klubu Dukla, jež se specializuje především na závody horských kol, nakonec dělilo od pódia pouhých dvanáct vteřin. ,,Je to škoda. Bylo znát, že jsem cyklokrosových závodů objela strašně málo. Výkonnostně bych na stupně vítězů v pohodě měla, ale bohužel jsem chyb udělala více, než jsem sama čekala,“ ohlédla se férově za sobotním vystoupením.

Na rychlém rovinatém okruhu se manko asi těžko stahovalo, že?

Zaváhání na startu hodně mrzelo. Uspět se dalo s minimem chyb a já jich udělala poměrně dost.

Z Kolína pocházíte. Měla jste kolem trati hodně fanoušků?

Po této stránce jsem si závod moc užila. Jako malá jsem se tam učila jezdit na kole. Na téhle trati jsem začínala, absolvovala první tréninky. Lezlo mi to až pod kůži, jak mi všichni fandili. Slyšet: ,,Čičino pojeď“ byl opravdu silný prožitek, přestože se výsledek úplně nepodařil.

Závod ovládla osmnáctiletá Kristýna Zemanová. Asi po právu se o ní hovoří jako o velké naději, že?

Určitě. Cyklokrosu věnuje spoustu času a energie, což se v tomhle závodě naplno projevilo. Nikomu nedala šanci. Když jezdíte víkend co víkend, tak se vám to vrátí. Umí o tom i přemýšlet. Krásně si to všechno pohlídala. Moc jsem jí titul přála.

Vy se specializujete hlavně na horská kola. Jaké jsou vaše další plány a cíle pro sezonu?

Chtěla bych se více prosadit ve světě. Vyjela jsem 31. místo v žebříčku UCI, takže bych mohla jezdit i short track. Je to bonus, startovat z lepších pozic je ohromně důležité. Ve světovém poháru je každá řada hrozně znát. Konkurence je našlapaná a jet zepředu se hodí. Ráda bych postupně získávala body do olympijského rankingu, abychom se mohly posouvat a případně vyjely pro ženy dvě účastnická místa. U nás v Čechách se pak chci poprat o titul v cross country.

Ten má dlouhodobě v držení další duklačka Jitka Čábelická. Jste velké rivalky?

Jsme zdravé rivalky. Po závodě si i rády pokecáme. (směje se)

Jak složité bude ji sesadit z domácího trůnu?

Člověk podobné cíle mít musí. Jedině ty ho nutí se zlepšovat. Samozřejmě k tomu budu potřebovat i štěstí. Ne jako letos, když mi na šampionátu neustále padal řetěz. A pokud bude držet zdraví, tak to třeba klapne.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Bikerka Čábelická myslí na mezinárodní scéně výš. Pomoci může i bratr

Na domácích tratích nemá konkurenci. Důkazem budiž čtyři tituly v řadě. Bikerka Jitka Čábelická by přesto chtěla víc. Nakročeno má – je pravidelnou účastnicí závodů Světového poháru, splněným snem byla rovněž účast na olympijských hrách v Tokiu, kde v cross country dojela při premiéře dvaadvacátá.

,,Ráda bych ale v příští sezoně dosáhla na mezinárodní scéně mnohem lepších výsledků,“ plánuje jedenatřicetiletá závodnice armádního klubu Dukla. ,,Ženská špička se strašně srovnala. Když jste do dvacítky, je to skoro úspěch.“

Mezi světovou elitou se letos Čábelická nejvýrazněji prosadila při SP v Les Gets, kde v doplňkové disciplíně, short tracku, skončila desátá. ,,Tam to bylo super. Jinde mi scházelo trošku štěstí i více klidu.“

Co si pod tím představit? ,,Víte, není jednoduché cestovat, závodit a pořád myslet na různá opatření spojená s covidem. Některé podniky se odkládaly, jiné rušily. Do toho testy, různé papírování, sledování aktuální situace. Člověku to nepřidá, kolikrát je to dost vyčerpávající,“ vysvětluje.

Čtvrté vítězství v řadě na mistrovství republiky v Harrachově udělalo Čábelické radost. ,,Navíc jsem vyhrála i short track, což také potěšilo,“ doplňuje. ,,Obhajovat tituly je čím dál těžší. Na závodech se objevuje více a více mladších holek, jsou lepší a lepší. Konkurence roste.“

Od nové sezony se v civilním týmu po letech znovu potká se svým bratrem Janem Škarnitzlem, dlouholetým reprezentantem, což považuje za velikánské plus. ,,Má obrovské zkušenosti. Umí poradit. Určitě mi v lecčems pomůže. Strašně se na působení v jednom týmu s ním těším.“

Dlouhodobý cíl je daný – účast na olympijských hrách v Paříži 2024. ,,Doufám, že bude držet hlavně zdraví. Chtěla bych tam startovat a užít si normálnější olympiádu, než byla ta v Tokiu,“ dodává Čábelická.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Biker Cink zanechal dojem. Olympijská smůla ho nesrazila

Umí zanechat silný dojem. To se koneckonců vědělo už v roce 2017, kdy se ještě na silnici blýskl řadou pozoruhodných výsledků či vrchařskými schopnostmi. Na slavné Tour de France pobyl v úniku třeba s Albertem Contadorem. Srdce fanoušků si Ondřej Cink získával i letos na horském kole, byť mu dva nejdůležitější závody zhořkly kvůli technickým problémům.

Olympiádu vzdal kvůli naprasklému ráfku, na mistrovství světa mu medailové touhy překazily potíže s řazením.  ,,Smůly tam bylo dost, ale už je to za mnou. Ke sportu to patří. Člověk se musí koukat dopředu,“ říká biker armádního klubu Dukla, jenž si spravoval chuť skvělými výkony ve Světovém poháru. V jeho celkovém pořadí skončil třetí! ,,I proto hodnotím sezonu jako nejlepší v kariéře.“

Cinkova mentalita je obdivuhodná. Nepříjemné okamžiky dokáže z mysli poměrně rychle vytěsnit. ,,Musel jsem si to vždycky srovnat v hlavě, vzchopit se a namotivovat do dalších závodů. Tohle se mi myslím povedlo. Nevzdal jsem to a vyplatilo se,“ těší ho nádherný výsledek v seriálu. Třeba ve francouzském středisku Les Gets, kde se v roce 2022 pojede mistrovství světa, dojel druhý. ,,Ta trať mi svědčí. Chci se na vrchol příští sezony dobře nachystat,“ myslí už do budoucna.

Olympijské cross country v Tokiu přesto bylo jasnou prioritou. Cink sice z dobře známých důvodů nedojel, po statečném výkonu si ale získal u fanoušků velikánský obdiv. ,,Podobné příběhy lidi zajímají. Bylo to skvěle rozjeté, síly byly, útočil jsem na medaili. Chybělo jen trochu štěstí,“ krčí rameny.

V přípravě však dřel nejen kvůli touhám v Tokiu. V závodech Světového poháru od začátku ukazoval, že s ním bikerová špička musí počítat. Pódiovými umístěními si říkal o pozornost rivalů. ,,Program byl náročný. Závody nasekané hodně za sebou. Možná jsem udělal chybu s účastí na mistrovství Evropy. Mohl jsem si spíše před světovým šampionátem a vyvrcholením Světového poháru odpočinout jako to udělali další favorité. Kvalitní trénink mi trošku chyběl.“

Teď Cinka čeká zasloužený odpočinek. ,,Ale na kole si určitě vyjedu,“ usmívá se. Čas bude i na jiné radovánky. ,,Kamarád se žení. To si určitě užijeme. Pak vyrazím na dovolenou k moři.“

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Dvakrát třetí. Na bikera Cinka se v americkém Snowshoe usmálo štěstí

Konečně se vyvaroval defektu a projevilo se to na skvělém výsledku. Cyklista Ondřej Cink dojel třetí v závěrečném závodě světového poháru v cross country horských kol v americkém Snowshoe a těsně třetí skončil i celkově. 

Technické trable člena armádního klubu Dukla v letošní sezoně pořádně potrápily. Kvůli nim se mu nepovedlo uspět na dvou nejdůležitějších podnicích roku. Defekt ho zastavil na OH v Tokiu i na mistrovství světa.

Ondřej Cink se snažil být na trati v Západní Virginii často na čele závodu, i když zbytečně neriskoval. „Věděl jsem, že průběh bude zhruba takový, jako nakonec byl: rychlý a velká skupina. Hodně těžký závod, pro diváky skvělá podívaná,“ vykládal za cílem. „Měl jsem taky konečně štěstí, že se mi vyhnul defekt. Říkal jsem si, že musím jet opatrněji kvůli celkovému pořadí. Snažil jsem se nebláznit, aby se něco nestalo a vyplatilo se to,“ pokračoval.

„Trochu mě mrzí, že mi chyběl jeden jediný bod na druhý místo, ale Koretzky jel moc dobře. V posledním kole už jsem neměl nohy na to, abych šel dopředu,“ zmínil Cink, který nakonec o jeden jediný bod skončil třetí i v celkovém hodnocení SP.

Ve světovém poháru se mu letos na rozdíl od OH a MS dařilo. Dvakrát dojel druhý a jednou třetí, a tak svou bilanci pódiových umístění v elitním seriálu zaokrouhlil na pět.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Biker Ondřej Cink těsně čtvrtý na mistrovství světa v short tracku. Ale nesmutnil…

Dělal, co mohl. Roztrhal startovní pole s úmyslem dojet si pro jednu z medailí. Při premiéře short tracku na mistrovství světa v italském středisku Val di Sole však na bikera Ondřeje Cinka zbyla nepopulární čtvrtá příčka. I tak se pro závodníka armádního klubu Dukla jedná o úspěch, tuto disciplínu zařadil na šampionátu jako doplňkovou. Vítězem se stal Christopher Blevins z USA.

Cink zaútočil v polovině závodu. Ostrým tempem ničil početnou skupinu a na delší chvíli se usadil v čele. Jenže zabrali i soupeři. Tedy jen někteří. Němec Brandl brzy nastoupil a vytvořil si nadějný náskok. Přesto se o všechny medaile bojovalo do posledních metrů. Český biker bohužel v cíli na trio nejlepších nestačil.

Z nepopulární ,,brambory“ tragédii nedělal. Soustředí se především na sobotní cross country. Na disciplínu, v níž na olympijských hrách v Tokiu atakoval až do smolného defektu pozici na stupních vítězů. ,,Pro psychiku je můj dnešní výkon super. Teď si odpočinu a v sobotu do toho dám všechno,“ uvedl pro server mtb.cz.

V závodě žen obsadila duklačka Jitka Čábelická šestnáctou příčku.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Bikeři Cink a Čábelická obhájili tituly v cross country!

V Harrachově nenašli přemožitele. Bikeři Ondřej Cink a Jitka Čábelická obhájili domácí tituly v cross country na horských kolech. Závodníci Dukly Praha potvrdili role favoritů. Cink si pro zlato dojel suverénně. Na druhého Marka Rauchfusse najel téměř minutu. Čábelická zvítězila s náskokem 14 vteřin před Terezou Tvarůžkovou.

Cink se stal českým šampionem ve třiceti letech už popáté. Závod měl pevně pod kontrolou. Čábelická byla nejlepší mezi domácí elitou počtvrté v řadě. Navíc se může chlubit zlatou medailí i ze čtvrtečního short tracku.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

 

Biker Cink se po návratu z Her dočkal podpory fanoušků, teď startuje na mistrovství Evropy

Po olympijských hrách v Tokiu se setkal s vlnou solidarity. Biker Ondřej Cink, jehož v nejdůležitějším závodě sezony srazil z medailové pozice defekt zadního kola, si v neděli užíval ovace fanoušků na oblíbené trati ve Stupně, kde začínal svoji kariéru.

Jen pro doplnění. Cílem projel člen armádního klubu Dukla podle předpokladů jako první. Už 15. srpna ho čeká mnohem významnější podnik, mistrovství Evropy v Srbsku. V Novém Sadu se představí nejen v cross country, ale také ve štafetě.

Jaká je forma před kontinentálním šampionátem?

Myslím, že stále dobrá. Po olympiádě jsem si chvíli odpočinul. Pak jsem zase začal trénovat. Na kole se cítím skvěle.

Ve Stupně jste si závod především užíval. Je to tak?

Krásně mi zapadl do plánu. Jel jsem ho z plného a hlavně poměrně náročného tréninku. Trať je tam nádherně technická a moc hezká. Příjemné zpestření, pěkně se tam závodí.

Vyrůstal jste v nedalekém Újezdě. Určitě jste se setkal s velmi příznivými ohlasy na svůj výkon při olympijském cross country v Tokiu, kde vás ze hry o medaile vyřadil smolný defekt zadního kola…

Mám tam spoustu fanoušků. Podpora byla veliká, atmosféra skvělá. Každý mě poplácával po zádech. Věřili, že bych ten bronz dal. Příjemná náplast na duši.

Už jste to hodil za hlavu?

Byl jsem v pohodě už po návratu domů. Lidi se na to samozřejmě hodně ptají, ale je to pryč. Musím se soustředit na další akce. Dalším vrcholem bude na konci srpna mistrovství světa.

Teď vás ale čeká Evropa. Půjde tedy spíše o přípravu?

Svět je po olympiádě další cíl. V Srbsku na mistrovství Evropy bude trať velice rychlá, spíše cyklokrosová. Uvidíme, jak mi to sedne. Beru to spíše jako rozjetí. Všechno směřuju k mistrovství světa. Ještě před tím absolvuju také republiku v Harrachově.

Máte přehled, jaká konkurence se sejde nyní v Novém Sadu?

Po olympiádě pár lidí chybět bude. Ať už Nino Schurter, Jordan Sarrou, možná i Mathias Flückiger. Ti už myslí jenom na mistrovství světa. Já zase cítím, že je letos super forma. Tak proč nejet. Když to půjde, budu chtít bojovat o co nejvyšší příčky. Proč domů nepřivézt medaili nebo nejlépe dres. Bylo by příjemné, kdyby to vyšlo.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: ČOV

KOMENTÁŘ: Hořký příběh. Cink ale může ještě všem ukázat

Sportovní život podobné příběhy s hořkou příchutí přináší. Je k vzteku, když o úspěchu či neúspěchu nerozhodne aktuální výkonnost, ale peripetie, kterou nemůžete ovlivnit. Řeč je samozřejmě o smolném defektu bikera Ondřeje Cinka v olympijském cross-country. Dřete jako kůň, derete se vpřed, a když se vám konečně podaří vklínit na medailovou příčku, přijde technická závada. Rázem jste ze hry, celoroční příprava na vrchol sezony je v prachu. Vnitřní pocity závodníka musí být v daný okamžik hrůzostrašné. Třicetiletý Cink se k nešťastné chvilce postavil jako správný chlap. Zaslouží obdiv za slova, že takové momenty ke sportu patří. Jasně tím demonstroval svoji vyzrálost. Pokud nepoleví, může všem ještě ukázat. Jak na vrcholných závodech, tak na Hrách v Paříži. Starý nebude.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

Foto: ASC Dukla

Biker Ondřej Cink útočil na olympiádě na bronz, naděje zhatil defekt…

Velká smůla postihla v olympijském cross-country horských kol českého bikera Ondřeje Cinka. V šestém kole dech beroucího závodu se člen armádního klubu Dukla Praha posunul na bronzovou pozici. Jenže poměrně záhy přišel nečekaný defekt zadního kola a bylo po nadějích. Do cíle v tu chvíli zbývalo necelých šest kilometrů… Z prvenství se radoval jedenadvacetiletý Brit Thomas Pidcock.

Cink měl potíže už na samém začátku. Nuceně musel z kola dolů, když ho přibrzdil Francouz Sarrou. Rázem tak na čelo závodu ztrácel 12 sekund. Početné pole brzy přišlo o velkého favorita. V prvním kole nezvládl kamenitou pasáž Nizozemec Mathieu van der Poel, pád přes řídítka jej odsunul na chvost startovního pole. Ač pokračoval dál, nakonec závod kvůli bolestem vzdal.

Český jezdec, který netajil medailové ambice, bojoval jako lev. Ve druhém kole se posunul na 6. místo. V čele se střídali Švýcaři Flückiger se Schurterem a Brit Pidcock. Právě on začal brzy úřadovat. Společně s Flückigerem zbytku odjeli a Cink měl co dělat, aby stíhal trojici bojující o bronzovou příčku.

Velmi mu však napomohla okolnost na konci pátého okruhu. Své soky, kteří při průjezdu rovinkou taktizovali, konečně sjel a záhy nastoupil. V úmorném vedru čišela z českého bikera obrovská touha, sil měl podle všeho dost. Pak ale přišel obrovsky smolný moment. Defekt zadního kola a svléknutý plášť. Cink dál nemohl pokračovat. Zklamání bylo obrovské. Pro závodníka připravujícího se tvrdě na vrchol sezony nepopsatelné. ,,Mrzí to moc. Bohužel mi nepřálo štěstí. Nebýt toho defektu, asi bych třetí místo dal. Zadní kolo mi bouchlo hned za depem. Nic se s tím nedalo dělat,“ prohlásil smutně po svém třetím olympijském vystoupení.

Suverénním vítězem se stal Brit Pidcock před Švýcarem Flückigerem a Španělem Valerem.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: Izu

Biker Cink si výkony řekl o roli jednoho z favoritů. Adeptů na medaili bude ale hodně, říká

Do olympijského závodu vyrazí jako jeden z favoritů. Řekl si o to skvělými výsledky v průběhu sezony. Biker Ondřej Cink je v průběžném hodnocení seriálu Světového poháru druhý, stejné místo obsadil při nedávné generálce ve francouzském Les Gets. ,,Prožívám zatím nejlepší sezonu, adeptů na medaili ale bude hodně,“ má jasno před blížícím se vrcholem sezony závodník armádního klubu Dukla.

Jen pro úplnost. Závod mužů v cross country se na Hrách pojede 26. července, tedy za pouhých třináct dní.

Na začátku ledna jste prodělal covid v poměrně těžké podobě. Vystrašil vás tenhle vir před startem veledůležité sezony?

Naštěstí se tak stalo ještě relativně brzo. Horší to bylo spíše potom.

Jak to myslíte?

Vyléčil jsem se a začal trénovat. Jenže jsem se do toho pořádně nemohl dostat. Šlo o velmi zdlouhavý proces. Měsíc trvalo, než jsem se vrátil k plnohodnotné přípravě. Chvíli jsem dokonce pochyboval, jestli budu vůbec zase moci jezdit na sto procent. Byl to běh na delší trať. Naštěstí všechno dobře dopadlo.

Výrazně vás musel uklidnit květnový výsledek v prvním závodě Světového poháru v Albstadtu, kde jste skončil čtvrtý, že?

Je to tak. Nikdy se mi tam moc nedařilo, teď mi chyběl kousek k bronzu. Šlo o dobré znamení do sezony. Pak přišly i další dobré výsledky.

Je vám třicet. Ideální věk pro bikera v olympijské sezoně?

Asi ano. Člověk může těžit z poměrně velkých zkušeností, je plný sil. Odráží se to i na výkonnosti v této sezoně. V mém případě je nejlepší, jaká kdy byla.

Vloni v září jste se také oženil. Byla manželka Pavlína v přípravě na Hry velkou oporou?

Sport je hodně o hlavě. Potřebujete cítit psychickou pohodu. Pokud tohle nefunguje, těžko budete podávat nějaké výkony. Jsem rád, že mám doma skvělé zázemí. Moje žena svůj život momentálně podřizuje tomu mému. Je skvělá.

Rozebíráte spolu i závody?

Třeba v Leogangu stála v cíli, byla hrozně nadšená. Já naopak z druhého místa zklamaný. Chtěl jsem vyhrát. Chvíli mě to hodně mrzelo. Ale pak zapůsobila její podpora, řekla mi, že to je skvělý výsledek. Nálada se mi rázem vrátila.

Určitě sníte o olympijské medaili. Podle výsledků ve Světovém poháru by mohla být na dosah…

Adeptů na medaili je spousta. Všichni budeme na sto procent připravení. Může to být i hodně o štěstí. Někomu to sedne, někomu ne. Každopádně o ni půjdu bojovat.

Co olympijská trať. Máte zprávy?

V říjnu 2019 jsme tam byli na testovacím závodě. Absolvovali jsme i spoustu tréninků. Mám to najeté, zhruba vím, jak se na ni chovat. Jsou tam kopce i technické pasáže.

Takže vyhovuje?

Na můj vkus by mohla být ještě kopcovitější. Olympijské tratě jsou více méně stejné. Vždycky se na nich musí vytvořit různé umělé překážky, bývají hodně rychlé.

V čem nejvíce pomohla závěrečná soustředění v Les Gets a Livignu?

Příprava ve vysokohorském prostředí by mě ve výkonnosti měla posunout ještě výš.

Olympiádu zažijete už potřetí. Spíte před tak důležitým závodem klidně?

(směje se) Moc si to nepamatuju. V Londýně to bylo celkem v pohodě. Jel jsem sbírat zkušenosti. V Riu jsem už cítil větší nervozitu, chtěl jsem už zajet nějaký výsledek. Teď to bude ještě náročnější. Tlak v Tokiu na mě bude velký. I z mojí strany. Medaili bych strašně moc chtěl. V tomhle směru na sobě ještě musím pracovat, abych tomu očekávání nepropadl.

Hry budou díky omezením specifické. Vadí vám to?

Je to škoda. Vůbec nevíme, co očekávat. Na trať se prý podíváme až tři dny po příletu. Nevíme, jak to bude s tréninkem. Nic příjemného. Člověk si to hlavně nesmí tolik připouštět. Do závodu musím jít s čistou hlavou.

Jak vůbec snášíte aklimatizaci. Může i tenhle faktor rozhodovat?

Bude to buď a nebo. Můžeme tam být jenom šest dní před závodem, což není úplně ideální. Pro všechny to bude stejné. Uvidím, jak se s tím poperu.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: archív